středa 5. listopadu 2014

Jak pít

Po jednom koncertě jsem dostala od
návštěvníka stylovou lekci:
 "Seberte jí proboha tu cyklistickou lahev!
Připadám si tady jak na cyklistickém závodě!
 To není žádnej rocknroll tohleto!"
Tentokrát to nebude o tom jakými chytrými triky zabránit kocovině. Bude to o pití tekutin, hlavně vody, která tvoří nezanedbatelné procento našeho těla.

Vyrostla jsem v rodině dvou státních zaměstnanců a colu nebo džus jsme v těžších časech mívali doma jen na štědrý den. Dneska bych ale za ty peripetie mohla poděkovat. Zkonzumovala jsem za své dětství, na rozdíl od lépe zajištěných vrstevníků, výrazně menší množství zdraví škodlivých chemických látek.
Předem podotýkám, že nemám oficiální odborné vzdělání ani v oblasti hydrologie, hydrobiologie ani v oblasti výživy. Nakonec by stejně ani jeden z těch oborů nestačil porozumění celému komplexnímu problému. Mám ale kolem sebe spoustu inspirativních a vzdělaných lidí (mediky a medičky, doktor(k)y, fyzioterapeut(k)y i nutriční terapeut(k)y, kamarádky a kamarády, kteří se věnují fyzice, biologii nebo ekologii) a tak sbírám informace. Píšu o tom, jaké jsem k tomuhle problému za současného stavu vědění zaujala stanovisko já osobně.

Nejen proto, abychom netloustli, což je většinou nejviditelnější dopad současné stravy, ale také abychom se vyhnuli řadě zdraví škodlivých látek, obsažených v prefabrikovaných nápojích, je nejlepší do svého pitného režimu zahrnout:

Vodu. Netřeba komentovat.

Čaje. Bylinné, které můžete pít pro jejich různé účinky - od nachlazení, přes migrény po klidný spánek. (Mějte na paměti, že i bylinky jsou léky a nadužívání čehokoliv je špatně.) Skutečné čaje z čajovníku, černé, zelené i bílé je lepší pít s mírou a rozhodně ne jako hlavní základ pitného režimu. I děti na střední už se dnes učí, že kofein či tein odvádí vodu z organismu.

Ovocné a zeleninové "fresh džusy". Vymačkaná nebo rozmixovaná zelenina a ovoce přináší, kromě vody, stejné výhody jako konzumace samotného ovoce a zeleniny - vitamíny a minerály. Bohužel v tomhle případě záleží na místě původu, způsobu pěstování, ročním období, kolik získáte prospěšných látek a kolik těch neblahých navíc.

A víc nic. Víc nepotřebujete. Tedy kromě dnů, kdy se rozhodnete vyhodit si z kopýtka a způsobit si příjemné pocity lehkou otravou ať už alkoholem nebo nápoji, které obsahují rafinovaný cukr. O tom proč je synteticky vyrobený koncentrát  cukru zdraví škodlivý zase někdy příště.

Jak pít vodu?
Z hrnku neasi? Není to tak jednoduché. Pokud se vám už povedlo navyknout si na denní pití čisté vody a nemáte strašlivé chutě si cestou z práce koupit Fantu nebo jinou jedovatou limonádu, pravděpodobně s sebou nosíte lahev, do které si můžete kdekoliv během dne vodu natočit. Další důvod proč se vyhnout v PET lahvích baleným nápojům je proslulá látka BPA (Bisfenol A). BPA působí jako syntetický estrogen, tedy ženský pohlavní hormon. Pokusy na zvířatech ukazují schopnost narušit hormonální rovnováhu s čímž souvisí celá řada zdravotních rizik, mimo jiné zvyšení pravděpodobnosti výskytu rakoviny prsu a u samců úbytek spermií (diskutuje se také o souvislosti s onemocněními srdce a cukrovkou). Výzkumy ukazují, že konzumace BPA dokáže u zvířat ovlivnit zdraví i několika následujících generací.

Bohužel BPA je jen jednou z mediálně známých látek, které se do vody nebo potravin dostávají z plastu. I když popíjíte vodu ze své vlastní "petky", vyhýbáte se rafinovanému cukru nebo ještě nezdravějším umělým sladidlům v kupovaných nápojích (+), a zmenšujete ekologickou stopu, kterou byste za sebou zanechali nakupováním dalších a dalších petflašek (+), do natočené vody se vám vylučují škodlivé látky z lahve (-).
Řešením je pořídit si trvalejší lahev, která v sobě jedovaté látky nebude obsahovat. V outdoorových obchodech najdete celou řadu lehkých a odolných lahví, které slibují, že jsou "BPA free". Jsou vyrobeny z údajně stálých materiálů od různých druhů plastu po známé hliníkové lahve jedné švýcarské firmy.
Má to ale jeden háček. BPA je jen špičkou ledovce.  Plastové sloučeniny ale obsahují celou řadu dalších látek, jejichž účinky jsou nejisté. Studie Department of Neuroscience z The University of Texas publikovaná letos v květnu ukázala, že estrogenní účinky vykazují často i polykarbonátové produkty, které měly nahradit ty s obsahem BPA a to včetně výrobků určených pro kojence.
Jedinou opravdu bezpečnou variantou je sklo. Když si vzpomenete na laborky z chemie na střední, možná vám dojde proč se sklo používá v laboratořích. Je to chemicky stálý materiál. A kromě toho taky jedna z běžných sběrných surovin, která se dá kompletně recyklovat.
Nabídka skleněných lahví na pití, které jsou v ČR dostupné není velká, ale sehnat se dají. Samozřejmě je jejich nevýhodou oproti plastu váha a do jisté míry křehkost. Lidské zdraví může být ale křehčí.

Samozřejmě že není řešením propadnout panice. Když si lahev zapomenete doma, nedoporučuju nikomu trpět celý den žízní. Jsou situace, kdy dočasný příjem jedovatých látek prostě riskneme (a tím nemyslím jenom pubertální drogové experimenty). Když jedu na kolo, taky si nalévám vodu do plastového camelbacku a v dřívějších letech jsem vypila značné množství neznačkové coly s ještě méně značkovým vínem.
Někdy si prostě řeknete "No Future" a nějaké jedy do sebe nacpete.

Jenže když se narodíte v těle ženy, je fajn si uvědomit, že spoustu látek, které během života přijmeme, si pravděpodobně schováváme i pro své budoucí děti. A tyhle látky mohou mít vliv na jejich zdraví po další generace.

Doplnění:
Studií potvrzujících účinky BPA na zvířata je již velké množství. S dokázanými účinky na lidský organismus už je to složitější. Skeptikové tvrdí, že množství, které se do našeho těla v běžném životě dostává, není nebezpečné. Je třeba mít na paměti, že důvěryhodnost výzkumů ovlivňují ekonomické zájmy firem, které se výrobou plastových produktů zabývají i jejich odpůrců. Stránky "Sdružení předních světových výrobců bisfenolu A (BPA) a polykarbonátového plastu", vám na základě vědeckých studií vyvrátí vaše obavy. The Polycarbonate/BPA Global Group výzkum tohoto tématu již po léta sponzoruje :).
Studii shrnující dokázané účinky BPA na reprodukční zdraví u lidí v letech 2007-2013 vytvořil kolektiv odborníků z mnoha oblastí od lékařských oborů, přes biologii a životní prostředí. Vyšla letos v srpnu v Environmental Health Perspectives (recenzovaný časopis, impakt faktor 7.03). V závěru najdete poměrně přehledné shrnutí současného stavu bádání. V podstatě jde o to, že pro spoustu negativních účinků pozorovaných na zvířatech zatím nejsou důkazy na lidech. Dosavadní výzkumy jsou neporovnatelné, narazíte v nich na metodologické chyby, nevypovídající zkoumané vzorky. Nemůžeme zatím říct nic. Svět vědeckého publikování je v současné době tak zamotaný, že se  k němu nelze obrátit pro jasné odpovědi. Nakonec stejně nezbývá než si udělat názor na základě svého pohledu na svět a dosavadních zkušeností. Nejen společenské ale i exaktní vědy jsou s politickými a ekonomickými zájmy provázany víc, než si občas v běžném životě připouštíme.

Reference:

BITTNER, George D, Chun Z YANG a Matthew A STONER. Estrogenic chemicals often leach from BPA-free plastic products that are replacements for BPA-containing polycarbonate products. Environmental Health [online]. 2014, vol. 13, issue 1, s. 41- [cit. 2014-11-11]. DOI: 10.1186/1476-069X-13-41. Dostupné z: http://www.ehjournal.net/content/13/1/41

PERETZ, Jackye, Lisa VROOMAN, William A. RICKE, Patricia A. HUNT, Shelley EHRLICH, Russ HAUSER, Vasantha PADMANABHAN, Hugh S. TAYLOR, Shanna H. SWAN, Catherine A. VANDEVOORT a Jodi A. FLAWS. Bisphenol A and Reproductive Health: Update of Experimental and Human Evidence, 2007–2013. Environmental Health Perspectives [online]. 2014, vol. 122, issue 8, s. 775-786 [cit. 2014-11-11]. DOI: 10.1289/ehp.1307728.

Žádné komentáře:

Okomentovat