Ganesh, that´s my name!

West tower chrámového komplexu v Madurai

Bohyně Mínakší je moje oblíbená postava. Od vrátného v chrámu v Madurai jsem dostala její obrázek. Nosím ho teď s sebou jako talisman. Její příběh, jestli jsem to dobře pochopila, zní asi takhle: Mínakší znamená, že má oči jako ryba. Taky si těžko dovedete představit něco krásnějšího, že? Mívalo to ale jeden háček - když se narodila, měla tři prsa. Jejího otce, který byl ze tříprsaté dcery trochu vyjevený, uklidnila věštba. Jakmile pozná svého budoucího manžela, třetí prs zmizí. Když už byla z Mínakší královna a válčila na severu se Sundárešvárou, jednou z inkarnací Šivy, jednou se potkali na bojišti. Jak ho uviděla, třetí prs zmizel a tak Mínakší hned věděla, že švára je její vyvolený. Svatba byla veliká, vytvořili velkou říši a už si jenom užívali. Od teď vím, že když na chrámu vidím modrýho týpka, zelenou ženskou a ještě jednoho chlápka, jedná se o svatbu Mínakší se švárou (modrej týpek je Višnu). Jinak se totiž, přes veškerou snahu porozumět, v množství hinduistických bohů totálně ztrácím.

Ve svatyni v Madurai jsou uložené sochy Mínakší a Sundárešváry. Při večerní půdže se jim zpívají ukolébavky a Mínakší se švárou jsou ze svatyně ukládáni do společné postele. Mají to dost divoký, takže Mínakší každý večer při ukládání sundávají i kroužek z nosu, aby manžela nezranila.
Tu ukolébavku jsem slyšela a byl to teda uširvoucí neurotizující kravál, vydávaný na tyčovité dechové nástroje, takže se vůbec nedivím, že po tom nemají na spánek ani pomyšlení.

Po Mínakší je tu pojmenované všechno možné

Krom toho, jak je známo, Šiva je starý prasák, ale v inkarnaci ve šváru je své manželce věrný. To se testuje každoročně při jednom svátku. Spočívá v tom, že švárovi nastrčí jinou krásnou bohyni aby ho pokoušela. Když ji odmítne, krásná bohyně se naštve a je potřeba ji uklidnit dary a oběťmi.

Prodavačka obětních květinových ozdob

Jestli mě opravdu mrzí, že jsem něco nebo někoho v Indii nevyfotila, je to Ganesh. Chlápek s čertovskou jiskřičkou v oku, který chytil Kláru na ulici cestou do templu a ukecal jí, ať se zajde podívat na krejčovský obchod jeho otce. Kdyby žil u nás, určitě by měl dlouhý dredy, čepičku v rastafariánských barvách a hrál na ságo v reggae kapele. Tady byl černej jak bota, na čele zlatý a bílý znamení, fousatej a oděnej do černý košile a obligátního prostěradla, které muži v Tamilnádu nosí tak ledabyle zavázaný, že vám připadá, že jim musí každou chvíli spadnout. Než jsme s Bárou stačily protočit oči v sloup, že se Klára nechala chytit, už nás vedl do temného průchodu, který vypadal jako cesta do pekla. Nicméně skoro na druhé straně domu byla skutečně skromná krejčovská dílna.
Tam se nás hned ujal další člen Ganeshovy rodiny a začal nám ukazovat střihy a šaty, které nám nabízel na počkání ušít. "Já mám jenom dvě děti, sem chytrej," vysvětloval zatím Ganesh s lišáckým úsměvem svůj přístup k životu a potahoval si z jointa.

Ganeshův krámek. Na fotce je bohužel jenom jeho příbuzný.

Zatímco my holky jsme byly zaujaté prohlížením látek, Ganesh chytil Pepu a už na něj mrká: "Nepotřebujete nějaký hulení?"
Ganéša je asi nejoblíbenější hiduistický bůh, známý hlavně jako bůh hojnosti a prosperity.* Potkáte ho na každém rohu, nechybí ani v luxusním obchodě se smartphony a tablety, který se občas jako skleněné blýskavé zjevení objeví mezi oprýskanými domy. Po světě se pohybuje na velké myši, což mě mimochodem zaujalo proto, že se mi už asi od čtyř let rodiče smějou, kvůli tomu, jak jsem se jim jednou snažila vysvětlit, co je to "Myšice". Kdyby někdo nevěděl, tak to je taková velká myš, kterou by nikdo neunes, asi jako hroch. A když jí řekneš "Myšice nekopej," tak začne strašně kopat (to jsem využívala k útokům na sestru). Díky Ganeshovi konečně vím, že Myšice nejen existuje, ale má i spirituální význam, neboť vede utajený život pod zemí a symbolizuje moudrost.

Jeden z mála nemotorizovaných rikšáků

Madurai je stejně rušné jako Mumbai, ale je mnohem méně zasažené západní kulturou, takže je to ruch trochu příjemnější. Většina turistů, kteří sem přijíždí jsou hinduisté. Zápaďáků jsme potkali jen pár a připadalo mi, že je to prakticky pořád stejných dvacet lidí, na které narážíme různě ve městě.

Typická ulička

Než opustíme Indii, nechtěla jsem zapomenout nakoupit "indian beedies", cigarety balené v listu tendu. Probouzejí ve mně nostalgickou náladu dob, kdy se v českých čajovnách prodávaly jako "vonné tyčinky", takže vás nikdo neotravoval požadavkem na občanku. S kamarádkou z oddílu, dnes slovutnou entomoložkou, jsme je v patnácti pokoutně kouřily za mostem. Její "Pojď na bida!" se specifickou ironickou intonací mi v hlavě vězí dodnes. Cigarety tu většina stánků, i když na pohled připomínají trafiky, neprodává. Naštěstí se jako na zavolanou z davu vynořil náš známý Ganesh a už nás s Pepou táhl do temné uličky do krámku svého kámoše.
"Jaký si mám koupit? Který jsou dobrý?," ptám se znalce. ""Ganesh! That´s my name," odpovídá mi se spikleneckým mrknutím tenhle vykuk.

Pořád nevím, jestli osoba v popředí je chlap nebo ženská. Vzhledem k hlubokému dekoltu to ale bude asi spíš první možnost. Indická žena by si na sebe takový výstřih nevzala.

Hodně času jsme strávili v obrovském chrámovém komplexu. Jednak to byl příjemný únik před hlukem ulice a jednak se u mě začal dostavovat stav, který na indických ulicích vidíte dost často. Lidi, kteří někde sedí a prostě jen zírají. Vypadají, že jsou úplně dutí nebo zfetovaní nebo oboje. V duchu se směju tomu, kolik mých kamarádů v Čechách se snaží pomocí různých technik dosáhnout stavu prostého bytí. Tady to jde nějak samo, takže spoustu hodin jen sedím v chrámu, poslouchám Óm Namah Shivaya a v hlavě mám duto.

Když jsem byla zrovna chvíli při smyslech, povídala jsem si tu s partou princezen v uniformách na školním výletě. Bylo jim tak od šesti do patnácti. Některé už byly vdané. Vyfotily se se mnou jen dvě nejvíc drzé chytré holky.

V Mínakší templu to ženskou energií jen vřelo a kamarádit se s námi chtěla i parta starších dam.

Madurai byla naše poslední zastávka v Indii. S Bárou jsme odsud přelétaly malinkým letadlem s indickou společností SpiceJet do Colomba. Původně jsme chtěly na Srí Lanku přejet lodí, ale během plánování naší výpravy dopravní společnost zkrachovala, takže v současné době nefunguje žádná jiná než letecká doprava. V letadle jsme byly jediné bílé a většina účastníků letu neměla boty, zato jim nechyběly barevná požehnání na čele.
Ráno jsme posnídaly výtečné idli v restauraci na křižovatce. Číšník, který si zakládal na svém britském akcentu, nám poradil, kde najít městský autobus na letiště. Po chvilce zmateného pobíhání, kdy se nás snažili zachytit taxikáři a rikšáci, (taxi na letiště - 500 rupií, motorikša na letiště 200-300 rupií, městský autobus 18 rupií za obě a ještě si pokecáte s místními, Báru v autobuse balil student politologie, takže to nemusí být jen hovory o tom proč nejste vdaná a kolik máte dětí!) jsme autobus našly (na takové věci, jako označená zastávka, se tady nehraje) a vyrazily vstříc dalším dobrodružstvím.

Pusťte si Óm a zkuste taky chvíli jenom být.

*Ganéša bývá vyobrazován v rozličných podobách s různými atributy, avšak ve většině případů jsou jeho ikonografická zobrazení stejná či dost podobná. Klasické zobrazení Ganéši je v podobě se sloní hlavou.

Sloní hlava má představovat věrnost, inteligenci a sílu. Z té většinou vyčnívá jen jeden kel, který odkazuje na schopnost překonat veškeré formy dualismu. Jeho velké uši symbolizují moudrost a schopnost naslouchat zejména těm lidem, kteří vyžadují pomoc. Ganéšův záměrně zakřivený chobot má představovat jeho schopnost odlišit skutečnost od iluze, naproti tomu symbol na čele symbolizuje jeho umění měřit minulost a budoucnost.

Sloní břicho podle tradice obsahuje vesmíry a symbolizuje štědrost přírody a vyrovnanost. Každá noha Ganéši je obvykle v jiné poloze - jedna je zvednutá a druhá na zemi a naznačují tak důležitost jednak žití a jednak samotného bytí. Čtyři paže představují mysl, intelekt, ego a svědomí. V jedné ruce třímá obyčejně sekeru, která má za úkol ničit překážky a vést muže ke spravedlnosti. V druhé ruce má obvykle bič jako symbol síly. Třetí ruka symbolizuje požehnání, ochranu a úkryt. Čtvrtá ruka je v pozici lotosového květu.

Ganéša se po celém světě přepravuje pomocí myši. Myš je váhana (vozidlo) duchovní a reprezentuje moudrost. Vede utajovaný život pod zemí, což reprezentuje symbol neznalosti a strachu z neznámého. Ganéšova myš je velká asi jako kůň a snadno Ganéšu unese, díky víře, kterou v ní má. Myš je vyobrazována sedící u misky s bonbóny vedle Ganéši. Má obdivný výraz, který symbolizuje víru ve vyšší moc. Slouží Ganéšovi dobrovolně a ten se k ní nechová jako k otroku. (wikipedia.org)